Bostonský teriér z Perlového údolí

O plemeni

Bostonský teriér je popisován jako čistě americké národní plemeno, platí to však pouze omezeně. Tvoří přechod mezi dogovitými psy a teriéry. Byl vyšlechtěn ve 2. polovině    minulého století v USA. Jeho bezprostředními předchůdci byli z Evropy dovezení kříženci buldoků a bílí angličtí teriéři v roce 1865, vyšlechtěni pro psí zápasy. Připouští se
i možnost křížení s bulteriéry, boxery, pitbulteriéry a jinými plemeny, používanými k psím zápasům. Než vůbec nové plemeno vzniklo, bylo snahou vyšlechtit odolného, chytrého a temperamentního bojového psa s obrovskou vitalitou. Později byl však jeho chov změněn přimísením krve francouzského buldočka.

Původně byl tento pes větší a vážil až 20 kg, ale šlechtěním bylo dosaženo zmenšení velikosti a také potlačení agresivity. Od roku 1878 až do r. 1891 byl americký bulteriér v americe vystavován pod sekcí bulteriérů. Jako samostatné plemeno byl v USA uznán v roce 1893 a došlo též k přejmenování z amerického bulteriéra na bostonského teriéra na počest města Bostonu, ve kterém se dnešní plemeno zakořenilo a patří zde k nejoblíbenějším.

  

ŘAZENÍ PODLE F.C.I.:       

Skupina 9       společenská plemene

Sekce 11       malá molossoidní plemena

Bez výkonnostních zkoušek

   

Charakter a chování

Bostonský teriér je k celé rodině je velice něžný a přátelský. Vůči cizím lidem nebývá agresivní, problémy většinou nenastávají ani při setkání s ostatními psy nebo jinými domácími zvířaty. Tento pes si velice dobře rozumí i s dětmi, bývá jim většinou skvělým společníkem. Děti by však při styku se psem měly dodržovat určitá pravidla a respektovat také jeho potřeby. Bostonský teriér je inteligentní, poměrně rád a rychle se učí a jeho výchova nebývá náročná. Měl by být však vychováván velmi důsledně, i když ne tvrdě, protože někdy bývá trochu tvrdohlavý.

Tento veselý a pozorný pes může být držen i v malém bytě, jeho nároky na prostor nejsou příliš velké. Potřebuje však co nejvíce kontaktu se svým pánem, proto by neměl být uzavírán sám do jedné místnosti, ale musí mít volný pohyb po bytě. Bostonský teriér se rodině přizpůsobí, ale každodenní dlouhé vycházky se pro jeho majitele musí stát povinností. Hodí se dobře i k různým psím sportům, a jeho svalnaté, atletické tělo je nutné trénovat. Tento pes není agresivní, ale své teritorium si dokáže dobře ohlídat. Na cizince za vašimi dveřmi vás vždy hlasitě upozorní.

Vzhled

  • Celková charakteristika: Boston terrier je velmi živý, inteligentní pes s hladkou srstí, krátkou hlavou, dobře stavěný, kvadratický a celkově dobře vyvážený pes. Barvy černé nebo žíhané s rovnoměrně rozloženými bílými znaky. Hlava je v poměru k velikosti psa a výraz naznačuje vysoký stupeň inteligence. Žádný znak by neměl být tak výrazný, aby pes působil nevyváženě. Boston terrier je kompaktní, který má působit dojmem síly, rozhodnosti a živosti, má být uvolněný a půvabný.
  • Povaha: Temperamentní, veselý, nebojácný psík.
  • Hlava: Mozkovna je kvadratická, nahoře plochá, bez záhybů, líce hladké, obočí strmé, úhel mezi čelem a nosem dobře ohraničený. Čenich je krátký kvadratický, široký a hluboký v poměru k mozkovně, bez záhybů a vrásek, jeho délka je menší než šířka a hloubka. Nesmí přesáhnout třetinu délky mozkovny, rovnoměrně široký a hluboký po celé délce až ke špičce nosu, rovnoběžný s mozkovnou. Nos je černý, široce otevřené nosní dírky s vyznačenou linií mezi nimi. Čelisti jsou široké, hranaté s pravidelnými zuby. Pysky jsou dostatečně hluboké, aby dostatečně kryly zuby, ale ne visací. Při zavřené tlamě nesmí být viditelné zuby.
  • Zuby: Skus je předsunutý, těsný předkus, volný předkus nebo rovný skus. Nůžkový skus je nesprávný. Zuby jsou kolmo zasazeny v čelisti a přední zuby tvoří rovnou linii.
  • Oči: Oči jsou daleko od sebe, velké kulaté, tmavé barvy, bystrého výrazu. Jsou posazené do čtverce v lebce a venkovní koutky jsou v linii s lícemi při pohledu ze předu.
  • Uši: Vzpřímené, přirozené, přizpůsobené tvaru hlavy a umístěné na kraji lebky, aby tvořily čtverec s očima.
  • Krk: Délka krku musí ukazovat vyváženost celého psa, je lehce klenutý, nesoucí hlavu vznešeně a plynule přechází k lopatkám.
  • Tělo: Hluboký hrudník, dostatečně široký, klenutá žebra, lopatky svými vrcholy správně vzad směřující. Hřbetní linie rovná, krátká, pevná,žebra hluboká a správně klenutá. Bedra krátká osvalená, směrem vzad lehce spadající k nasazení ocasu. Slabiny velmi lehce vykasané. Celkově působící kompaktně, ale ne neohrabaně.
  • Ocas: Nízko nasazený, krátký, vývrtkovitě stočený, je nesen pod úrovní hřbetu 
  • Hrudní končetiny: Mírně od sebe, v jedné linii s ramenem. Rovné kosti, dobře osvalené, zápěstí krátké a silné, lokty se nesmí vtáčet dovnitř, ani vytáčet ven.
  • Pánevní končetiny: Korektně postavené, dobře zaúhlené kolenní klouby, stehna silná, dobře osvalená.
  • Tlapky: Sevřené, malé a kulaté, nevbočené, ani nevybočené, se zřetelně klenutými prsty.
  • Pohyb: Jistý, přímo vpřed směřující, hrudní i pánevní končetiny se pohybují rovnoběžně s podélnou osou těla v dokonalém rytmu, každý krok vykazuje eleganci, sílu a radost z pohybu.
  • Srst: Krátká, hladká, jemná v dobré struktuře.
  • Barva: Žíhaná nebo černá s bílými znaky.

Požadované znaky - bílý čenich, stejnoměrný bílý pruh mezi očima, oči a uši v tmavém poli, bílá hruď.

Žádoucí znaky - bílý límec,částečně, nebo úplně bílé přední končetiny, zadní končetiny pod patu.

  • Diskvalifikace: jednobarevná černá, žíhaná,šedá, tulení, játrová bez bílých znaků. Jednotná bílá, nebo nesprávné proporce barvy a bílých znaků, jakékoli obměny jež ubírají na kvalitě celkového vzhledu.



 

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.